Muži A – Lekce profesorské házené

TJ Lokomotiva Plzeň – TJ Lokomotiva České Budějovice

33:26 (16:11)

Další ligové klání nás čekalo v Plzni na zdejší Lokomotivě. K zápasu jsme se sešli v poměrně hojném počtu a s vědomím několika zápasové neporazitelnosti. To nám dávalo naději na dobrý výsledek, kterým bychom potvrdili zlepšující se formu.

Do zápasu jsme přes důrazné varování vstoupili velmi vlažně a soupeř nám záhy odskočil na rozdíl nějakých 5 až 6 gólů. Což při jeho kvalitách a zkušenostech bylo jedním z faktorů našeho neúspěchu. Když se nám podařilo přiblížit se na rozdíl 3 gólů, zaúřadovala naše nedisciplinovanost a řekněme těžko čitelný metr od rozhodčích a náhle jsme hráli ve 3 lidech. V obraně nám dělal problém výborný pohyb soupeřových spojek, které dokázali navázat naše 2 až 3 obránce a uvolnili svého kolegu po jedné či druhé straně (jak vroucně bych si přál, abychom toto hráli alespoň z poloviny tak dobře jako plzeňští…). Druhým velmi efektivní zakončením soupeřových akcí byla střelba z devíti či desíti metrů (žel bohu bez jakéhokoliv kontaktu s naším obráncem) a přesně trefený prostor branky. Naši brankaři prakticky jen lovili míče ze sítě (těm bych to ale tentokrát úplně nevyčítal, protože naše obrana svou tvrdostí připomínala spíš než obranu házenkářskou obranu basketbalovou). My naopak v útoku nemohli najít recept na vysokou a důraznou obranu na středu soupeřovi šestky. Naše góly tak byly spíš dílem individuálních kvalit našich hráčů, než nějakého týmového výkonu.

Do druhého poločasu jsme vstupovali s tím, že nic není prohráno a je třeba hrát disciplinovaně a nepouštět se do diskuzí s rozhodčími. Částečně (asi prvních 10 minut) se to dařilo a snížili jsme opět na rozdíl nějakých 3 gólů. Co čert nechtěl, opět jsme měli nutkavou potřebu sdělovat sudím, co si o jejich výkonu myslíme nebo jim radit, jak mají danou situaci posoudit a ejhle zase jsme byli ve 4 hráčích. Soupeř samozřejmě nezaváhal, své vedení navýšil a my už zápas pouze dohrávali. Posledních cca 5 minut už bylo hodně odevzdaných a my si nechali soupeře odskočit z náskoku o 3 góly na nelichotivý rozdíl 7 gólů.

Co dodat závěrem?! Sezóna nekončí a je třeba se z porážky oklepat a hlavně poučit. To, že se nechám 5 x v zápase oslabit za nějaké připomínky směrem k rozhodčímu mi v danou chvíli možná uleví, ale pro průběh zápasu to není úplně ideální. Zvlášť když celkový počet dvouminutových trestů je 10, takže jsme vlastně hráli 1/3 zápasu v oslabení… Poučit se lze ale také z kombinační hry, kterou předváděl soupeř. Dokázat podržet balón a uvolnit svého spoluhráče totiž v naše týmu umí maximálně 2 až 3 lidé a to je málo pokud chceme hrát špičku druhé ligy.

Více pro milovníky statistik zde:

http://www.muzi.chf.cz/match_report.aspx?id=60001&cmpid=51