Po podzimní části jsme se umístili na druhém místě krajského přeboru starších žáků za suverénním týmem ze Strakonic. Toto místo nám zaručovalo postup do předkola žákovské ligy. Rozlosování žákovské ligy nám přiřklo na 29. 11.2015 cestu do Vršovic a soupeře zvučných házenkářských jmen TJ Náchod, Sokol Velké Meziříčí, Sokol Vršovice a posledního sokolníka ze Šťáhlav.

Konečně nadešel den, prověření našich herních dovedností s těmito týmy. Odjezd, byl stanoven na 5.30, jaké bylo naše nemilé překvapení, když jsme zjistili, že náš autobus není nikde k nalezení. Je to jasné pan Jelínek zapomněl objednat autobus. Zkoušíme volat panu Hanzlíkovi, který jako zázrakem není na své chaloupce na Šumavě. Po pár ne moc vřelých (však slušných) slovech našel v sobě sportovního ducha a svolil, že nás tam odveze. Vyrážíme na ranní projížďku autem po Budějcích, kde nabíráme hráče, kteří měli čekat na trase, ale hlavně pana řidiče, kterému bych touto cestou chtěl moc poděkovat za jeho vstřícnost. Václave jsi frajer v pravém smyslu slova, moc děkujeme.
6:20 hod. konečně vyrážíme směr Praha, cesta rychle ubíhala na liduprázdných vozovkách a my můžeme hrdě hlásit příchod 8:25 do haly. Tak převléknout a hurá na soupeře, no asi hurá ne soupeře není to pravé slovo. Spíše s nervozitou na hřiště, někteří hráči byli tak nervózní, že nemohli najít ani svůj dres a někteří ukradli dres spoluhráči .

První soupeřem se nám stál, pozdější vítěz celé předkvalifikace, družstvo TJ Náchod
LOKO ČB – TJ NÁCHOD   
20:30 (11:20)
Sestava a branky: Pellar – Steinbauer 1, Joza 2, Uhlíř, Steier, Benda 6, Dostál 3 (ŽK+ 2×2´), Václavík 1, Dolejš, Bábský 7, Beyzat, Řezníček
Bohužel jsme do zápasu nastoupili velice nervózně a jako vždy první zápas na turnaji je o ničem. Soupeř nás od začátku přehrával ve všech fázích. Vůbec jsme neměli šanci nějak soupeře zaskočit. Druhý poločas byl úplně o ničem jiným, konečně z nás spadla nervozita a rozchytal se v bráně Pely, což dokazuje i prohra o jednu branku.

Zaměřte se na fotkách na porovnání velikosti hráčů

dalším soupeřem nám los do cesty postavil soupeře ze Sokola Velké Meziříčí.
LOKO ČB – SOKOL VELKÉ MEZIŘÍČÍ  
20:24 (8:11)
Sestava a branky: Pellar – Steinbauer 1, Joza 2, Uhlíř, Steier, Benda 6 (1×2´), Dostál 2 (ŽK+ 1×2´), Václavík 3, Dolejš, Bábský 6, Beyzat, Řezníček
Po nevydařeném prvním utkání, jsme nastoupili ke druhému utkání s větším odhodláním a vůlí po vítězství. Kluci makali a dřeli, ale bohužel nás opustilo štěstíčko a o výhru či lepší výsledek nás připravilo velice sporné vyloučení 5 minut před koncem Filipa Bendy. Oslabení prohráváme 2:0 a soupeř, který v té době vedl o branku, se dostal do 3 brankového vedení. Nezbývalo nám než nic jiného než zariskovat, bohužel naše střely našli pouze síť za brankou a soupeř nás ještě potrestal jednou brankou, která nám už vzala všechny naděje. Smůla

Soupeř číslo 3.
LOKO ČB – SOKOL VRŠOVICE 
13:29 (4:16)
Sestava a branky: Pellar – Steinbauer, Joza 1, Uhlíř, Steier 1, Benda 2, Dostál 1 (1×2´), Václavík, Dolejš, Bábský 8, Řezníček
Na tento zápas raději rychle zapomenout! Děs, hrůza, bez krve a srdíčka. Takhle se se hoši nehrají ani počítačové hry, tak jak jste k tomuto zápasu přistoupili. Ano, je pravda, že jste byli utaháni z předchozího zápasu a síly docházejí, ale na to jsme vás celou dobu upozorňovali. Raději přejdu k poslednímu zápasu.

Poslední utkání a nejhezčí odehraný poločas
LOKO ČB – SOKOL ŠŤÁHLAVY  
18:27 (10:13)
Sestava a branky: Pellar – Steinbauer 6, Joza 1, Uhlíř, Steier, Benda 3, Dostál 1, Václavík, Dolejš 1, Bábský 6, Beyzat (1×2´), Řezníček (1×2´)
Do utkání jsme šli s velkou diváckou podporou ze strany místních hráčů, kterým by naše vítězství zaručovalo postup do žákovské ligy. Na klukách bylo velké odhodlání a dokonce jsme i netradičně vedli, ale bohužel odehrát žákovskou ligu s 10 lidmi (z toho 3 mladší žáci nejde) prostě nejde. Fyzické síly nám rychle docházeli a soupeř měl na své straně borce, kteří zkrátka lepší nám nedovolil vyhrát. Ke konci utkání se dostala na hřiště celá lavička a základní sestava zcela zdecimována seděla.

Závěrečná smuteční řeč:
Odvedli jsme výkon, takový jaký v našich silách. Bohužel jsme propadli ve všech fázích.
1. byli jsme jednoznačně nejmenšími hráči na turnaji (což je patrné z fotek)
2. herní nekázní a malou bojovností (chybí nám srdíčko)
3. velice špatnou obranou
4. málo početnou a kvalitní lavičkou
5. celková radost ze hry
6. špatná herní forma opor týmu

Příjemných zpráv moc není, ale přece bych chtěl vyzdvihnout některé jedince, ač to moc nedělám, ale myslím si, že si to tentokráte zaslouží.
Absolutně nejlepším hráčem na turnaji, byl Dan Dostál – jediný byl ochotný šlápnout až na úplné dno svých sil a v každém zápase bojoval i když mu to v danou chvíli moc nešlo.
Dalším koho bychom chtěli pochválit je David Pellar, i když ne vždy se nám jeho zákroky zamlouvali, alespoň jsme jej viděli, radovat se ze svých zákroků a poprvé jsem ho viděl naštvaného na spoluhráče za špatnou obranu. Škoda jen jeho nechuti makat více na tréninkách.
Velkým překvapením byl pro nás výkon Kuby Václavíka, který se konečně o něco snažil, bylo vidět na brankách.
Svůj standart předvedli Dominik Bábský a Filip Steinbauer (ti to dva mají daleko na víc, ale makali), Filda se těžko prosazoval přes urostlé chasníky soupeře. Domča nás držel svými brankami ve hře, ale jediný odehrál celý turnaj bez střídání a tak mu jeho výkon kazí jenom jeho nerozhodnost jak v rychlosti reagovat.
Mladíci z mladších žáků nezklamali, ale zde to zkrátka nešlo, soupeř byl nad jejich síly.
Bohužel velké zklamání bylo z výkonu naší největší opory Filipa Bendy, zahrál snad jen v prvním zápase a pak už to bylo jedno velké trápení. Velice nepřesná střelba, nechuť si šáhnout na dno. No, ale jak se lidově říká: „každý den není posvícení“.
Ostatním hochům nebývá nic jiného než začít pořádně makat i mimo tréninky.

Snad vám tento turnaj kluci rozvázal oči a konečně vidíte, že to co děláme na tréninkách, musíme dělat ještě s větším zápalem a chutí. Hlavně si z toho vezměte poučení