Slavoj Tachov – Lokomotiva ČB
19:19 (10:7)
Sestava a střelci
K sehrání dalšího utkání nás los soutěže zavál na daleký západ, do města Tachova. Jak den pro nás špatně začal tak pro nás celkem dobře skončil.
Tak hezky po pořádku, ráno mně budí telefon a displeji svítí Václav Hanzlík (řidič našeho Lokobusu), se slovy naštvání mi sděluje: „Bucku, kde jste odjezd je stanoven na 9:00 hod.“, „Václave my máme odjezd stanoven na 10:00 hod., tak si dej kafe. Teď s tím stejně nic neuděláme“, mu odpovídám. „To bude zase keců“, pomyslel jsem si.
V 10:00 hod. přicházíme a usedáme do autobusu. „Holky máte registrace, dresy a míče, tak můžeme jet“ obrátí se na řidiče Monika. „Nikam se nejede, autobusu teče voda, musí do opravy“. Co teď, jediná myšlenka rychle pro auta a jedem.
Trocha zamyšlení: „ Ne, vše levné je kvalitní“ (chvála na Lokobus a jeho zřizovatele).
Přes všechny ranní překážky dojíždíme v pohodě do Tachova.
Před zápase moc pokynů nepadlo, jelikož je to stejné jako vždy. Po nezbytném rozcvičení se jde na to.
Utkání zahájili rozhodčí Milan Hájek a Karel Macho. Utkání jsme začali nezvykle opatrně a jako již tradičně s neproměňováním šancí, naštěstí i soupeřkám se ve vyložených šancích třásly ruce a tak se stále držíme na dostřel. Konec poločasu nám vůbec nevyšel jak vinnou naší nepozorností v obraně, tak i vyloučeními. Začínáme prohrávat o čtyři branky. Do poločasu stav lehce kosmeticky upravujeme na poločasových 10:7. Stále musím chválit obrannou hru i přes některá okénka v obraně. Mám však radost, že si dívky konečně uvědomují, kdo udělal jakou chybu a sami se k chybám hlásí. V poločase není moc toho k vysvětlování, akorát dáváme s Móňou důraz na zakončení při střelbě.
Druhý poločas jsme odehráli letos úplně nejlíp. Nekompromisní obrana, která má za následek 13 minutového shot-outu naší brankařky a smrtící protiútoky mají na svědomí otáčení stavu utkání. Ujímáme se čtyřbrankového vedení. Soupeřky se nevzdávají a po krásných kombinacích se přibližují na dostřel. Začíná pravá házenkářská bitva o každý míč. Přichází dvacátá minuta a s ní červená karta pro Gabču, tím trochu umřela střelecká potence na pravé straně útoku. Soupeř využívá přesilovou hru a otáčí stav utkání. 18:17. Jdeme do útoku, na střed přichází Zuzka, která vyrovnává střelou do šibenice na 18:18. Soupeř však okamžitě jde do vedení 19:18. Děvčata zkoušejí signál nevychází. Terka to vzala na sebe a opět vymetla šibenici. Do konce utkání zbývají dvě minuty, soupeřky kazí dávají nám šanci se dostat do vedení. Time out, domlouváme, co sehrajeme. Bohužel Anička, kterou obrana rozhodila při střelbě míří nepřesně. Soupeřky jdou do protiútoku jsou ještě zbrklejší a dávají nám 20 vteřinovou šanci vyhrát, bohužel jsme ji špatně sehráli. I bod má pro nás cenu.
Chtěl bych pochválit celé družstvo za vysoce kvalitní házenou a především výkon Hanky v druhé půli byl famózní, 71% úspěšnosti svědčí o něčem a Petru Křížů, která odehrála na pivotě luxusní výkon.
Dále bych pochválil i místní děvčata za vysoce kvalitní výkon a jejich skvělé fandy za velmi korektní skandování a podporu svých děvčat po celý zápas.
Cestou zpět se nic nestalo až na to, že vinnou Peti Křížů a Moniky jsme bloudili po celém Západočeském kraji. Domů přijíždíme v pořádku .
Další utkání sehrajeme až 3.4.2016 a tak se teď soustředíme na badminton.
