SOKOL VRŠOVICE B – LOKOMOTIVA ČB
22:40 (12:20)
Sestava a branky: Formánková, Scheichlová – Dolejšová 11, Hondlíková 5, Kolbová 5, Řezáčová T. 4, Chasáková 4, Farková 3, Oupicová 2, Gottfriedová 1, Poláčková 1, Klimešová 1, Korandová 1
K poslednímu utkání v roce 2016 jsme vyrazili vánočním Lokobusem na hřiště předposledního týmu soutěže Vršovické Béčko. Po vysoké výhře nad Jindřichovým Hradcem jsem měl obavy. Ne tak z toho, že bychom zde měli prohrát, ale znáte to, po hodech přichází půst. Naštěstí toto pořekadlo se nenaplnilo, což už všichni víte z výsledku utkání.
Před utkáním tentokráte udílel pokyny pouze Hans, já jsem se někde zapomněl a už jsem nebyl připuštěn do šatny. Pokyny prý zněly takto: kvalitní agresivní obrana, rychlý přechod do útoku a samozřejmě nepodceňovat soupeře, ať z toho není bramboračka.
Utkání začalo malou sázkou na to, kdo vstřelí první gól z našeho týmu. Jasně, že jsem vyhrál znám přeci dokonale svůj tým :-). „No nic Klímo, dlužíš mi malý pivko“. Skóre zápasu otevřel soupeř střelou ze střední spojky, to bylo také naposledy, kdy jsme si nechali vzít vedení v zápase. V desáté minutě jsme vedli již 7:3, já si myslel, pohoda máme náskok. Děvčata však opět ukázala v čem je zatím naše slabina a to v proměňování 1000% šancí. Soupeř vycítil šanci, začal vyrovnávat hru a snižovat skóre zápasu. Naštěstí to vydrželo pouze do 16 minuty, kdy jsme opět přepnuli na plný výkon. Poločas dohráváme rozdílem osmi branek 20:12.
Musím říci, že to byl jeden z našich nejhorších poločasů v letošním ročníku, což jsem v poločase děvčatům důrazně vytknul. Tentokráte nebyl nic moc ani poločasový výkon brankařek. Do druhého poločasu nastupujeme s odhodláním zlepšit obranu a hlavně zakončení.
V druhém poločase jsme nastartovali náš brankostroj a v 15 minutě druhé půle jsme vedli již 31:16 a vše nasvědčovalo k vytvoření našeho střeleckého rekordu v této sezóně. Ouhá, nějak nám došla pára a zadřela se nám kolečka a jen tak tak se nám podařilo vstřelit vytouženou čtyřicítku. Musím říci, že to nebyl hezký, ale ani lehký, zápas. Svou kvalitu tomu nepřidali ani páni rozhodčí, zřejmě unaveni předchozími zápasy.
Po vítězných pokřicích, došlo v šatně na první předání malinkých dárečků s přáním od trenérů. Cestou domů proběhla tradiční loterie vánočních dárků (moc hezká tradice děvčata). Oddechl jsem si, že jsem nevyhrál tanga 🙂
Kaňkou celého zájezdu bylo zranění Gabči Novákové po nezaviněné srážce s hlavou soupeřky (v prvním poločase), došlo ke zlomenině nosu, které za nás za všechny musím popřát brzké uzdravení a návrat na palubovku. Gábo, držíme pěsti.
Malé zhodnocení podzimní části
Konec podzimní části nás zastihnul ve skvělé formě a na druhé příčce II. ligy. Musím přiznat, že jsem po prvních kolech, kdy jsme zaslouženě prohráli s Kobylisami a vydřeli ztracený bod v Chebu, nepočítal, že bude tak to vysoko. Trvalo delší čas, než si družstvo sehrálo a všechno sedlo tak jak má být. Zvykat jsme si museli všichni, jak hráčky, které přišli z dorostenek, tak i já na trénincích, kde se nás najednou objevilo i 22 hráček. Realizační tým jsme rozšířili, zatím jen na tréninky o Honzu Zelenků st., který přinesl nové nápady, a mohli jsme se věnovat děvčatům podle momentální potřeby. Hlavně byla opravdu luxusní docházka na tréninky (i když já nikdy spokojený nebudu nikdy). Hans plně převzal nenáviděnou funkci vedoucího družstva a stará se o věci kolem družstva. Vše si začalo sedat, vyvrcholením podzimní části, bylo utkání s Jindřichovem Hradcem před zaplněným hledištěm ve skvělé atmosféře. Zkrátka se kolem nás vytvořila pohodová atmosféra. Teď už bude zase jenom na nás, jak dopadneme po jarní části.
Děkuji za nás za všechny, touto cestou všem fanouškům, rodinám, že nás podporujete v našem koníčku a my vám slibujeme, že se pokusíme dostat na příčku nejvyšší.
