Jiskra Havlíčkův Brod – TJ Lokomotiva České Budějovice
37:25 (20:11)
Po povzbudivém vítězství na domácí palubovce proti Košutce jsme se vydávali do Havličkova Brodu s nadějí, že výkon zopakujeme a přidáme další dva body k našemu prozatím skromnému bodovému zisku v této sézóně.
Veškeré naděje vzaly za své, když se nám opět podařil naprosto katastrofální vstup do utkání. Po pár minutách jsme prohrávali rozdílem asi 6-ti gólů a soupeř si s námi dělal prakticky, co chtěl. Hra v útoku byla odevzdaná, bez nasazení a touze po vítězství, navíc nás trápilo neproměňování jasných brankových příližitost. Co se týká obrany, tak to je kapitola sama pro sebe. Soupeř nám dal snad 12 gólů z rozehrávky devítimetrového hodu, protože naše obrana prostě stojí na šestce, čeká a snad rozjímá, kudy dá soupeř gól tentokrát. Hodí to na hráče v odbloku? Na jakýho? Na toho vlevo nebo v pravo? Počkej?! Další gól z devítky? To si děláš srandu… Škoda, že nemáme na kraťasech přišité kapsy, abychom si do nich alespoň mohli založit ruce.
Výkon viz výše určil poločasové skóre ve prospěch soupeře 20:11. V šatně jsme si pověděli, co bychom asi měli hrát, abychom se pokusili o zvrat, případně utkání alespoň dohráli se ctí. Pokynů jsme se i nadále nedrželi a tak skóre pozvolna narůstalo dál ve prospěch soupeře. Cca od druhé poloviny druhého poločasu soupeř zvolnil tempo a nám se dařilo alespoň udržovat rozdílový stav kolem 10-ti gólů.
Smutné na celém našem vystoupení je fakt, že jsme se bavili nad obranou našich dorostenců, kteří dostali 45 gólů. Ono ale dostat 37 gólů od Havlíčkova Brodu dává také důvod k zamyšlení… Taková obrana je naprosto tristní a možná se s ní dá uspět v dorostu, ale v naší kategorii těžko. A tím bych asi svůj článek uzavřel. Každý by si měl sáhnout do svého svědomí a zamyslet se nad tím, co zlepšit, abychom se vrátili k výkonu v utkání s Košutkou.
