TJ TURNOV – LOKOMOTIVA ČB
13:29 (9:13)
Sestava a branky: Formánková 1 – Steierová 1, Gottfriedová 2, Pánková 1, Poláčková 1, Mašková 6, Rusfelová 1, Farková 2, Dolejšová 4, Oupicová 1, Chasáková 1, Hondlíková 6, Korandová 2
K poslednímu utkání jsme vyrazili do dalekého Turnova.
Na družstvo z Turnova se nám moc historicky nedaří a ještě v turnovské hale je zakázáno používání lepení, což velmi znevýhodňuje hostující družstva. K tomu vám dají na zápas „pucku“, která klouže po zpocených prstech a náhradní míč není k dispozici, aby se dal míč při hře vyměnit za suchý. Myslím si však, že jsme natolik vyspělé družstvo, abychom se s těmito skutečnostmi vyrovnali daleko dříve. Bohužel nám to trvalo skoro celý poločas, ještě štěstí, že se nám povedlo ke konci poločasu odskočit na rozdíl čtyř branek (9:13).
V poločasové přestávce jsem dívkám jasně vysvětlil, ať jsou trpělivé v obraně a nenechají se uspat od soupeře. „Zápas jsme si přijeli užít a tak buďte trpělivé, ono to přijde“ zněl poslední pokyn před druhým poločasem.
Druhý poločas jsme se domluvili, že zkusíme hrát obranný systém 1-5, který děvčata pomalu změnila na obranu 1-2-3. Tato obrana slavila velký úspěch a soupeřky nevěděly co na to hrát. My jsme pohodlně zakončovali rychlé protiútoky. Soupeřkám došla pára, což se projevilo i na přidání tvrdosti v obraně, která skončila hrubým a hlavně nepotrestaným faulem na Jitku, které soupeřka málem vyrvala ruku (to zkrátka musí být potrestáno červenou kartou). To jen důsledek špatného posuzování faulů (hráčka jde do trháku a je sestřelena soupeřkou – se píská jako prorážení, pak se není co divit). Přesto všechno skóre v zápase narůstalo a dohry se dostala všechna děvčata, to bylo i mým krédem pro tento zápas, aby si zahrála všechna děvčata. Vyhrát se dalo i větším rozdílem, ale ke konci nám opět zvlhnul střelný prach. Rozhodčí ukončil utkání a na tabuli svítil výsledek 29:13, druhý poločas jsme vyhráli 4:16.
Poslední vítězný pokřik v této sezóně a poslední selfee ve sprše a pak jen už spanilá jízda autobusem, plným nápojů ke zvýšení radosti.
Na jarní část jsme si dali závazek, že se pokusíme vyhrát všechny zápasy. To se nám nepovedlo, ale prohrát s Jindřicháčem a s Pískem nebyla žádná ostuda. Přesto jsme se posunuli ze šestého místa až na konečné čtvrté místo (čím jsme se skončili o stupínek výše než muži :-))))) ).
„Jak jsem již v srpnu avizoval, bylo to pro mě poslední utkání. V příštím soutěžním ročníku opouštím tým děvčat a beru si nejméně roční dovolenou. Chtěl bych vám děvčata všem, co jsem za ty tři roky trénoval moc poděkovat za krásné chvíle, které jsem s vámi prožil. Jste nejen skvělé házenkářky, ale nejlepší a moje nejmilejší bábovky na světě. Přeji vám hezké sportovní zážitky a mnoho krásných životních úspěchů.“
jednou bábovka, navždy bábovka
