Poslední dubnovou neděli jsme vyrazili na turnaj do Jindřichova Hradce. Hrál se zde tradičně kvalitně obsazený turnaj o medaile. Letos se zúčastnilo 11 mužstev, čekalo nás tedy 10 zápasů.

Turnaj byl pro ročníky 2010 a mladší, takže jsme tým posílili o hráče, kteří s námi již nehrají, ale věkovou hranici stále splňují.

 

Sestava:

Štěrba Marek, Novotný Adam, Krejčí Adam, Míčková Klára, Kučerová Barbora, Matušková Monika, Mach Čestmír, Borovka Jakub

 

LOKO ČB – Milevsko   12:11

Hned první zápas nás nezastihl úplně připravené. Vypadalo to, že hráči ještě spí. Byl to náš asi nejhorší zápas na celém turnaji. Fanouškům LOKO se občas zastavovalo srdce. Nakonec jsme urvali vítězství, ale dobrý pocit jsem z něj neměl. Po zápase jsme si museli s hráči promluvit a do dalších zápasů již nastupoval jiný tým. Takový, jaký ho známe.

 

LOKO ČB – Ledeč nad Sázavou   15:5

Nyní nás čekala první neznámá. Bohužel soupeř nepředvedl nic, co by nás mohlo zaskočit. Nakonec jsme si postupně vybudovali dostatečný náskok a zápas dohráli ve volném tempu.

 

LOKO ČB – Háje   14:10

Druhá neznámá v podobě mužstva Háje již byl těžší oříšek. Soupeř postavil čistě dívčí tým. Všechny hráčky byli velmi vysoké a skvěle fyzicky připravené. Pro mě osobně byl tento tým největším překvapením turnaje. K vidění byla asi nejhezčí dívčí házená této sezóny. Zápas byl celou dobu vyrovnaný a vítezství jsme urvali až v závěrečné části. Rozhodla asi větší agresivita kluků.

 

LOKO ČB – Třeboň B      12:9

LOKO ČB – Příbram        21:1

Tyto dva zápasy bych zařadil do kategorie lehčích. Byli odehrány ve volnějším tempu a nechali jsme odpočinout klíčové hráče.

 

LOKO ČB – Sezimovo Ústí            12:11

LOKO ČB – Strakonice A              10:7

Po dvou odpočinkových zápasech nás čekal naopak dvojzápas, kde už se rozhodovalo, jestli si odvezeme nějakou medaili. Dva zápasy tradičních rivalů, se kterými se potkáváme celou sezónu. Věděli jsme, že nás čekají těžké zápasy. Toto si uvědomovali i hráči a k zápasům nastupovali na hrací plochu dřív než trenéři. Věc, která nebyla nikdy k vidění. Oba zápasy byli odehrány na pokraji sil a skóre se přelévalo z jedné strany na druhou. Nakonec se vždy překlopilo na naši stranu a my uhráli dvě klíčové vítězství.

 

LOKO ČB – Strakonice B   16:3

LOKO ČB – J. Hradec      14:12

Následoval opět odpočinkový dvojzápas. Utkaní s Hradcem sice bylo na skóre vyrovnanější, ale měli jsme ho pod kontrolou.

 

LOKO ČB – Třeboň A      13:14

V posledním zápase se potkala mužstva, která měla na kontě samá vítezství. Vyšlo to tedy nádherně. Nebylo třeba žádných složitých propočtů. Vítěz bere vše. Utkání mělo vysoké tempo. Třeboň většinu zápasu vedla a nám se vždy podařilo vyrovnat. Bohužel to neplatilo z našeho posledního útoku. Ten jsme gólem zakončit nedokázali a o jednu branku prohráli. Na hráčích bylo znát velké zklamání a pár slziček ukáplo.

Nálada se do týmu rychle vrátila. Hned jak se na krku zahoupala stříbrná medaile. Pro většinu hráčů to byla jejich první. A první je jen jedna, na tu se nezapomíná.