Dne 9.12.2023 se odehrála první čtyři kola celostátní soutěže starších žáků – „Žákovské ligy“ o mistra ČR. Do bojů vstoupili i naši borci z Loko České Budějovice a to čtyřmi zápasy na domácí palubovce. Boje byly tak strhující a napínavé, že jsem schopen napsat tento krátký komentář až se zhruba 48 hodinovým zpožděním, po alespoň částečném „zpracování“ všech zážitků a vjemů.
K prvnímu utkání jsme nastoupili proti dobře známému soupeři z nedaleké Třeboně.
Loko ČB : Jiskra Třeboň
26:18 (13:11)
Zpočátku houževnatého soupeře se podařilo zlomit až nástupem do druhé půlky utkání. V prvním poločase nás trápila trochu smůla při brankářských zákrocích a určitá nerozehranost či ospalost ve hře a to především hře obranné. Nakonec se podařilo do hry poslat alespoň na krátký čas všech 16 hráčů soupisky a pošetřit trochu sil pro další utkání.
V dalším utkání nás čekal, dle mého, favorit skupiny, a to starší žáci extraligových Lovosic.
Lovci Lovosice : Loko ČB
15:19 (11:11)
Velmi vyrovnané utkání. Celý první poločas nebyl ani jeden z týmů ve větším vedení více než o jednu branku. Boj, ve kterém měli navrch obrany a brankáři, pokračoval i v druhé půli. Svědčí o tom zhruba čtyř -minutový úsek za stavu 13:15 bez jakékoliv vstřelené branky. Na obou stranách začínali docházet síly základním sestavám. Té naší však o něco méně a podařilo se tak vstřelit nějaké další góly. Navíc jakýkoliv zvrat v celém druhém poločase a hlavně v závěru utkání nepřipustil Kocour v bráně Loko ČB – pro střelce z Lovosic bylo zavřeno.
Po utkání nás bohužel musel opustit náš druhý pivot Kuba Šulista (přejeme brzké uzdravení).
Třetí utkání proti TJ Chodov se naštěstí od počátku vyvíjelo podle našich not.
Loko ČB : Tj Chodov
29:18 (14:10)
Od počátku jsme soupeři odskočili místy až o 5 či 6 branek a hra byla uvolněná a pestrá. V závěru poločasu jsme trochu polevili a dovolili soupeři zdánlivé přiblížení. V nástupu do 2. půle jsme šesti-gólovou šňůrou utkání zcela zlomili a to již za účasti všech borců širší lavičky. Oba gólmani podali spolehlivý výkon.
V závěrečném utkání nás čekal houževnatý soupeř z Vysočiny – Sokol Velké Meziříčí.
Velké Meziříčí : Loko ČB
17:23 (12:11)
Hned od začátku na nás šikulové z Velkého Meziříčí vlítli a rázem jsme prohrávali 5:2. Možná to způsobil hladší průběh předchozího utkání a velká únava, ale na místo rychlé pestré hry a snahy o vyrovnání v rychlých přechodech se hráči utápěli ve zbytečné gestikulaci a vzájemných výtkách. Již jsem měl v ruce k využití oddechový čas, když se podařilo snížit na 6:4 a z následného útoku na 6:5. Kluci se zklidnili a začali opět hrát. Podařilo se vyrovnat a držet víceméně vyrovnaný stav po celý zbytek poločasu a až závěrečný gól do šatny znamenal poločasové vedení soupeře o jednu branku. Utkání se překlopilo v náš prospěch až šňůrou 8 branek mezi 6. až 14. minutou 2. poločasu. Naši borci sice již byli velmi unaveni, ale naše dynamická obrana podpořená výborným výkonem brankáře – tentokrát Štěrbiče – soupeře zcela vyčerpala. Jestliže naši kluci ze „základu“ sotva pletli nohama, tak základní sestava soupeře už skoro vůbec nechodila.
Co říci závěrem. Zisk 8 bodů ze čtyř utkání je parádní a tajně jsem v to doufal, ale moc jsem s tím nepočítal. Rozhodla (kromě technické vyspělosti, některých indivindi výkonů, týmového ducha atd…) jednoznačně fyzická připravenost hráčů (díky Adri) a možnost jejich prostřídání. Díky za každou minutu odehranou borci, kteří nebyli v základu.
Fanoušci??? – neuvěřitelné, nabíjející a strhující.
Zázemí ??? – paráda, uvolněná zóna, o nic jsem se nemusel starat
A ještě – stolek a „velvyslanci“ z Konga – kamarádky a kamarádi – super výkon – díky.
Myslím, že mluvím i za Honzu Borovku
Zdravím. Roman Gottfried
