O uplynulém víkendu jsme vyrazili na již tradiční turnaj do Brna. Tento turnaj bývá velmi kvalitně obsazen a dává nám možnost utkat se s extraligovými a prvoligovými týmy, což je samozřejmě velmi cenná zkušenost. Tentokrát kvůli koronavirovým opatřením byla účast týmů o něco slabší, než bývá zvykem, přesto jsme odehráli dva plnohodnotné zápasy.
SHC Maloměřice Brno (extraliga) – TJ Lokomotiva České Budějovice
28:26
Zápas proti Maloměřicím se celkem povedl. Do zápasu jsme vstoupili hlavně produktivním útokem, kdy jsme byli schopni reagovat na vytaženější obranu soupeře, týmovou souhrou a kombinací obranu rozebírat. Naše obrana pak celkem dobře fungovala a nenechala soupeře odskočit nám ve skóre. Skvěle chytal Šimi. Poločas jsme tedy prohráli asi jen o 2 góly.
Do druhého poločasu jsme vstoupili ještě lépe. Soupeřovy signály jsme už celkem dobře znali a nenechali jsme se jimi nějak zvlášť rozhodit. Dobrou obranu jsme navíc dokázali přetavit v rychlé protiútoky a snadné skórování z nich. Díky tomu se nám podařilo výsledek zápasu otočit a cca 10 minut před koncem jsme vedli o 4 góly. Pak nám bohužel došla šťáva. Naše střely ztrácely na důrazu a přesnosti. Začala váznout souhra. Zakončení přicházelo z nepřipravených pozic po 2, 3 nahrávkách a to soupeř trestal. To nám sráželo sebevědomí a projevilo se to i v obraně, kde nás najednou soupeřovy spojky dokázaly přehrát 1 na 1. Náš náskok byl tedy během pár minut tatam a nakonec jsme prohráli o 2 góly. Škoda, ale velmi dobrý výkon.
Tatran Litovel (1. liga) – TJ Lokomotiva České Budějovice
38:19
V tomto zápase jsme od začátku tahali za kratší konec. Bylo vidět, že stojíme proti dobře připravenému týmu s nedávnou extraligovou minulostí, který hraje na špičce první ligy. Nám bohužel chyběly síly, abychom hráli roli důstojného soupeře. Do utkání jsme vstoupili asi 3 trefenými tyčemi, příliš rychlou snahou o zakončení a minimem kombinace. To nám srazilo sebevědomí. Soupeř navíc náš bezzubý útok trestal góly z rychlých protiútoků. Souhra soupeře v postupném útoku dělala naší obraně také velké problémy a náskok Litovle setrvale narůstal. V podstatě platilo, že když dáme jeden gól, dva dostaneme. Poločas jsme tedy prohráli asi o 10 gólů.
Druhý poločas nepřinesl žádné zlepšení a zápas se už jen dohrával. Bohužel bylo vidět, že nemáme tak široký a kvalitní kádr, abychom zvládli odehrát dvě utkání 2 x 30 minut, zvlášť s tak kvalitními soupeři.
Co říct závěrem. Když budu počítat předchozí přátelák s Vršovicemi a tento turnaj, tak myslím, že herní příprava byla velmi kvalitní a herní výkon (pokud bylo dost sil) vypadal velice slibně. Teď bude důležité přetavit to v úspěch v mistrovských utkáních. Hned příští víkend nás čeká pohár v Sezimově Ústí, tak ten odkryje, jak na tom reálně jsme.
